Zkoumejte a mapujte: Dubnové akce Citizen Science
Duben jako měsíc občanské vědy nabízí mnoho zajímavých projektů, do kterých se zájemci mohou zapojit. Těmi nejbližšími jsou výzvy City Nature Challenge a Mapathon Missing Maps.
Všechny, kdo se zabývají vědou nejenom na MU, srdečně zveme na další ročník již tradičního Open Science Workshopu, který se uskuteční 5. června 2026 na Komenského náměstí 2 v Brně, v aule Sira Rogera Scrutona (místnost č. 300).
| 9.00–10.00 | Registrace |
| 10.00–10.15 | Úvodní slovo Šárka Pospíšilová |
| 10.15–10.45 | Open Science na MU: Od strategie k praxi Jak se otevřená věda proměňuje v konkrétní kroky a podporu výzkumníků Marika Hrubá |
| 10.45–11.15 | Co nabízí Národní repozitářová platforma Nástroje a služby, které usnadňují práci s výzkumnými daty Daniel Mikšík |
| 11.15–11.45 | Přestávka na kávu |
| 11.45–12.15 | Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí: Co přinese pro MU od roku 2027 Jiří Poláček |
| 12.15–12.30 | Celoživotní vzdělávání v Open Science na MU Jak Masarykova univerzita podporuje rozvoj dovedností v otevřené vědě Lucie Janků |
| 12.30–13.30 | Lehký oběd |
| 13.30–13.45 | Jak EOSC CZ vzdělává výzkumnou komunitu Role školicího centra v rozvoji Open Science v ČR Andrea Stříbrná |
| 13.45–14.15 | MU otevírá cestu Diamond Open Access Univerzita jako lídr v oblasti otevřeného publikování bez poplatků Martina Dvořáková |
| 14.15–15.00 | Objevte možnosti MetaCentra: ukázka praktického využití Jiří Vorel |
| 15.00–15.30 | Národní metadatový adresář: jak funguje a co nabízí Luděk Matyska |
| 15.30–16.00 | Přestávka na kávu |
| 16.00–16.30 | Open Science II: projekty v pohybu Lightning talks o aktuální fázi a vývoji projektů Kolektiv řešitelů |
| 16.30–17.00 | EOSC CZ jako součást výzkumného prostředí MU Možnosti využití a další směřování Panelová diskuse |
| Závěrečné slovo |
Profesorka Šárka Pospíšilová je odbornicí v oblasti molekulární genetiky a ve své práci se zaměřuje zejména na nádorovou genomiku lymfoidních leukémií. Je autorkou a spoluautorkou více než 200 vědeckých publikací v mezinárodních impaktovaných časopisech, 7 patentů a několika odborných knih. Je aktivní členkou EMBO a několika dalších významných národních a mezinárodních odborných společností zaměřených na genetická a hematologická onemocnění. Také zastupuje ČR v mezinárodní aktivitě Genome of Europe a věnuje se popularizaci vědy v oblasti genetiky. Na Masarykově univerzitě působí od roku 2019 jako prorektorka pro výzkum a doktorské studium.
Marika Hrubá je open science manažerka na Masarykově univerzitě. Ve své práci se zaměřuje na podporu otevřené vědy, zejména otevřeného přístupu k publikacím, správu výzkumných dat a rozvoj služeb pro open science.Na univerzitě pomáhá výzkumníkům orientovat se v principech otevřené vědy a hledat praktické způsoby, jak své výsledky sdílet transparentně a v souladu s požadavky poskytovatelů financování. Podílí se také na vzdělávání akademické komunity a na rozvoji institucionálních politik a nástrojů, které podporují otevřenost, spolupráci a vyšší dopad vědeckého výzkumu.
Působí na pomezí technologií, výzkumu a podpory otevřené vědy. Podílí se na rozvoji Národní datové infrastruktury a dlouhodobě se věnuje tématům správy, sdílení a uchovávání výzkumných dat. Díky kombinaci humanitního vzdělání a IT praxe vnímá data především jako nástroj, který má sloužit vědcům v jejich každodenní práci, a zaměřuje se na to, jak přenést principy Open Science do reálné výzkumné praxe.
Jiří Poláček vystudoval matematiku, výpočetní techniku a pedagogiku, nicméně již více jak dvacet let pracuje v knihovně, aktuálně jako vedoucí oddělení Knihovní systémy a otevřená věda. Zajímá se o datové analýzy, informační vzdělávání, podporu v oblasti otevřené vědy a v neposlední řadě také o strategický rozvoj knihovních služeb na Masarykově univerzitě.
Lucie Janků je tajemnice a koordinátorka vzdělávacích aktivit EOSC CZ v oblasti správy výzkumných dat. V roce 2022 obhájila doktorský titul na Ústavu českého jazyka a její background je v teoretické lingvistice. V rámci vzdělávání preferuje kvalitu před kvantitou, podporuje individuální zájmy studentů a je fanynkou alternativních metod výuky.
Andrea Stříbrná je zástupce školícího centra EOSC CZ.
Martina Dvořáková je redaktorka na Nakladatelství Munipress se zaměřením na vydávání vědeckých a populárně-naučných knih. Kromě svých redakčních povinností koordinuje České národní centrum pro diamantový otevřený přístup, které sídlí na Masarykově univerzitě a působí jako tajemnice Evropské asociace univerzitních nakladatelství (AEUP). Spolupracuje na evropském projektu CRAFT-OA, kde přispívá k vývoji a šíření nástrojů podporujících vydávání časopisů v režimu diamantového otevřeného přístupu.
Jiří Vorel je původně bioinformatik, v současnosti působí jako specialista uživatelské podpory v národní gridové infrastruktuře MetaCentrum. Má dlouholeté zkušenosti se zpracováním biologických dat a distribuovanými výpočty. Pravidelně organizuje školení a praktické kurzy zaměřené na efektivní a správné využívání výpočetního prostředí MetaCentrum a souvisejících služeb.
Luděk Matyska je členem Steering Committee EOSC a profesorem na Masarykově univerzitě, kde působí v oblasti výpočetní techniky a výzkumných infrastruktur. Současně je ředitelem Centra CERIT-SC, které poskytuje špičkové výpočetní služby pro českou i mezinárodní vědeckou komunitu. Zaměřuje se na pokročilé technologie pro správu a zpracování velkých objemů dat. Během své kariéry se specializoval na budování národních a mezinárodních e-infrastruktur, které podporují vědecký výzkum. V rámci EOSC SC je zodpovědný za koordinaci aktivit zaměřených na rozvoj a integraci evropských cloudových služeb pro výzkum.
Matej Antol je hlavním projektovým manažerem projektu EOSC-CZ, integrační manažer české e-infrastruktury e-INFRA CZ a výkonný ředitel jednoho z jejích tří partnerů, infrastruktury CERIT-SC zřízeného při Ústavu výpočetní techniky Masrykovy univerzity. Má dlouholetou zkušenost s vedením IT a výzkumných projektů. V rámci svých aktivit vybudoval platformu pro koordinaci řízení IT služeb na MUNI, prostředí pro správu citlivých dat SensitiveCloud a další. Jeho výzkumné aktivity se zaměřují na správu a analýzu komplexních a vysoce dimenzionálních dat (obrazová data, data z oblasti strukturní biologie apod.) za pomocí technik umělé inteligence.
Duben jako měsíc občanské vědy nabízí mnoho zajímavých projektů, do kterých se zájemci mohou zapojit. Těmi nejbližšími jsou výzvy City Nature Challenge a Mapathon Missing Maps.
Duben patří občanské vědě (citizen science), která se v posledních letech stává stále důležitější součástí výzkumu i otevřené vědy. Jak se s daty od veřejnosti pracuje v praxi? Jaké přináší benefity i výzvy? A co je potřeba pro její další rozvoj v Česku? Zeptali jsme se tří výzkumníků – Jakuba Trojana (PřF MU, Aleny Fornůskové (AV ČR) a Michaela Lažana (Senzorvzduchu, z. s.), kteří se občanské vědě dlouhodobě věnují.