Otevřený software (open source software) představuje specifický přístup k vývoji a distribuci počítačových programů. Jeho definujícím znakem je, že zdrojový kód je veřejně přístupný. Kdokoliv jej tak může studovat, upravovat a dále šířit.
Tento model přímo kontrastuje s takzvaným proprietárním (uzavřeným) softwarem, u kterého je zdrojový kód chráněným vlastnictvím autora nebo společnosti a uživatelé mají k dispozici pouze výsledný spustitelný program bez možnosti nahlédnout do jeho vnitřního fungování.
|
Uzavřený software (Proprietární) |
Otevřený software (Open Source) |
| Kód je tajemstvím autora/firmy | Kód je veřejně přístupný všem |
| Uživatel si kupuje pouze právo program používat | Uživatelé mohou kód legálně měnit a přizpůsobovat |
| Pokud vývoj skončí, software postupně zanikne | Pokud autor přestane mít čas, komunita může v projektu pokračovat |
Principy Open source
Iniciativa Open Source definovala 10 principů otevřeného kódu
Softwarová licence představuje právní nástroj, který uděluje uživatelům oprávnění k nakládání s autorským dílem a současně stanovuje limity jeho využití. Volba vhodné licence je zásadní pro zajištění správného citování, zachování autorských práv a podpory opakovaného použití výzkumných výsledků. Následující přehled seznamuje s hlavním spektrem licencí pro open source software, od permisivních až po silně ochranné (copyleftové).
Tato licence představuje kompromis mezi ochranou kódu a komerční flexibilitou. Její copyleft se vztahuje na úrovni jednotlivých souborů, pokud dojde k úpravě souborů licencovaných pod MPL-2.0, musí být tyto změny zveřejněny pod stejnou licencí. Pokud jsou však tyto soubory pouze zkombinovány s jiným, nově vytvořeným kódem v rámci většího projektu, může tento nový kód zůstat uzavřený a licencovaný komerčně. Významnou předností verze 2.0 je její vestavěná kompatibilita s licencemi řady GNU (GPL, LGPL, AGPL) a Apache 2.0, což vývojářům výrazně usnadňuje kombinování kódu. Obsahuje také jasná ustanovení o patentových právech.
Můžete: Používat software komerčně, upravovat jej, šířit a kombinovat s kódem pod jinými licencemi (v oddělených souborech).
Musíte: Zveřejnit zdrojový kód všech upravených souborů spadajících pod MPL-2.0 pod stejnou licencí a zachovat původní upozornění o autorských právech a patentech.
Nesmíte: Distribuovat upravené soubory pod licencí, která by omezovala práva zaručená MPL-2.0.
Tato celosvětově nejrozšířenější open source licence vyniká svou mimořádnou stručností a přímočarostí. Poskytuje uživatelům v podstatě neomezenou svobodu, umožňuje software bezplatně používat, upravovat, šířit, sublicencovat a bez jakýchkoli bariér jej začlenit do uzavřených komerčních projektů. Jedinou podmínkou pro její použití je zachování původního upozornění o autorských právech (copyrightu) a textu této licence ve všech kopiích softwaru nebo jeho podstatných částí. Neobsahuje žádná ustanovení o patentech ani ochranných známkách a výslovně zbavuje autory jakékoli odpovědnosti za funkčnost či případné škody způsobené používáním softwaru.
Můžete: Používat software pro komerční účely, upravovat jej, šířit a začleňovat do vlastních uzavřených projektů.
Musíte: V distribuovaném kódu nebo dokumentaci zachovat původní copyright a text licence.
Tato licence je navržena tak, aby garantovala trvalou otevřenost softwaru a všech jeho budoucích úprav. Pokud je kód licencovaný pod GPL-3.0 upraven nebo začleněn do jiného projektu, musí být celé výsledné odvozené dílo při distribuci poskytnuto jako open source pod stejnou licencí GPL-3.0. Chrání proti „tivoizaci“ (praktice, kdy výrobce hardware sice poskytne kód, ale technicky znemožní spuštění jeho upravené verze na daném zařízení) a je kompatibilní s licencí Apache 2.0. Je to standardní volba pro projekty, které chtějí striktně zabránit tomu, aby byl jejich kód uzavřen a zneužit v proprietárních produktech.
Můžete: Používat software komerčně, upravovat jej, kopírovat a šířit dál.
Musíte: Zveřejnit zdrojový kód celého odvozeného díla pod stejnou licencí GPL-3.0, pokud je software distribuován veřejnosti. Každá distribuce musí obsahovat původní copyright, text licence a upozornění o provedených změnách.
Nesmíte: Uzavřít kód odvozeného softwaru pod proprietární licenci, sublicencovat jej nebo jej omezovat technickými prostředky (DRM bránící úpravám kódu).
Tato licence je navržena především pro softwarové knihovny a sdílené komponenty. Na rozdíl od standardní GPL umožňuje, aby byl licencovaný kód propojen (nalinkován) s proprietárním či uzavřeným softwarem, aniž by vznikla povinnost tento hostitelský software otevřít. Copyleft se vztahuje pouze na samotnou knihovnu, pokud jsou upraveny přímo její soubory, musí být tyto změny zveřejněny pod stejnou licencí LGPL-3.0. Uživatelé výsledného programu navíc musí mít technickou možnost nahradit licencovanou knihovnu její upravenou verzí.
Můžete: Používat software komerčně, upravovat jej a propojovat s proprietárními aplikacemi bez nutnosti zveřejňovat jejich kód.
Musíte: Zveřejnit zdrojový kód všech úprav samotné LGPL-3.0 knihovny pod stejnou licencí. Umožnit koncovým uživatelům knihovnu v aplikaci aktualizovat nebo nahradit.
Nesmíte: Uzavřít kód samotné knihovny pod proprietární licenci nebo omezit práva uživatelů na její úpravu a ladění (debugging).
Tato licence byla vytvořena Evropskou komisí a je plně optimalizována pro legislativu a právní rámec Evropské unie. Vyžaduje, aby jakékoli odvozené dílo nebo úpravy původního softwaru byly při distribuci sdíleny pod stejnou licencí. Unikátní vlastností EUPL-1.2 je její široká kompatibilita – obsahuje výslovný seznam kompatibilních licencí (včetně GNU GPL v2/v3, GNU AGPL, EPL, MPL a dalších), pod které lze výsledný kombinovaný software převést, pokud je to pro projekt nezbytné.
Můžete: Používat software komerčně, upravovat jej, šířit a kombinovat s kódem pod vybranými kompatibilními licencemi.
Musíte: Zveřejnit zdrojový kód všech úprav a odvozených děl pod licencí EUPL-1.2 (případně pod schválenou kompatibilní licencí) a zachovat původní copyright.
Nesmíte: Šířit upravený software pod uzavřenou (proprietární) licencí nebo omezovat práva příjemců nad rámec této licence.
Tato licence je navržena tak, aby byla výhodná pro komerční využití a zároveň chránila integritu samotného softwaru. Pokud dojde k úpravě zdrojového kódu licencovaného pod EPL-2.0, musí být tyto změny zveřejněny pod stejnou licencí. Pokud je však software pouze distribuován jako součást většího díla nebo propojen s novým, samostatným kódem, může tento nový kód zůstat uzavřený a licencovaný komerčně.
Můžete: Používat software komerčně, upravovat jej, šířit a využívat udělená patentová práva.
Musíte: Zveřejnit zdrojový kód všech upravených souborů pod licencí EPL-2.0 a přiložit text licence s upozorněním o autorských právech.
Nesmíte: Odstraňovat upozornění o autorských právech a patentech, nebo používat jména přispěvatelů k propagaci vlastního softwaru bez svolení.
Tato licence představuje střední cestu mezi svobodou a ochranou zdrojového kódu. Pokud jsou upraveny přímo soubory podléhající CDDL, musí být tyto změny zveřejněny pod stejnou licencí. Pokud jsou však tyto soubory pouze propojeny s nově vytvořeným, samostatným kódem v rámci většího softwarového celku, může tento nový kód zůstat uzavřený a licencovaný komerčně. CDDL obsahuje ochranu proti patentovým sporům, jejím hlavním specifikem je však nekompatibilita s licencí GNU GPL. Soubory pod CDDL nelze legálně kombinovat do jednoho programu se soubory pod GPL.
Můžte: Používat software komerčně, upravovat jej a kombinovat s kódem pod jinými licencemi (v oddělených souborech).
Musíte: Zveřejnit zdrojový kód všech upravených souborů spadajících pod CDDL opět pod licencí CDDL, přiložit text licence a upozornění o autorských právech.
Nesmíte: Odstraňovat nebo měnit upozornění o autorských právech, patentech či ochranných známkách v původním kódu.
Tato licence Umožňuje kód volně používat, upravovat, šířit a začleňovat do komerčních i uzavřených projektů. Její hlavní výhodou je výslovné udělení patentových práv: každý, kdo do projektu přispěje, vám zároveň dává licenci na své patenty použité v kódu, a pokud by vás někdo kvůli kódu zažaloval pro porušení patentu, jeho práva k tomuto softwaru okamžitě zanikají. Na rozdíl od BSD licencí vyžaduje, abyste při úpravě souborů jasně vyznačili, že byly změněny.
Můžete: Použít kód pro komerční účely, upravovat ho, šířit a využívat zahrnutá patentová práva.
Musíte: Zachovat původní copyright, text licence a v pozměněných souborech uvést upozornění o provedených změnách. Pokud projekt obsahuje soubor NOTICE, musíte ho distribuovat také.
Nesmíte: Použít ochranné známky, loga nebo názvy původního projektu k propagaci vlastního softwaru.
Kdokoli může licencovaný kód bezplatně používat, upravovat, šířit, a dokonce ho začlenit do uzavřeného komerčního softwaru, aniž by musel zveřejňovat své vlastní úpravy. Jedinou podmínkou je, že v distribuovaném softwaru (ve zdrojovém kódu i v dokumentaci) musí zůstat zachováno původní autorské právo (copyright) a text této licence.
Můžete: Použít kód pro komerční účely, upravovat ho, šířit a začlenit do vlastních projektů.
Musíte: V distribuovaném kódu nebo dokumentaci zachovat původní copyright a text licence.
Dává uživatelům svobodu kód bezplatně používat, upravovat, šířit a zapojovat do komerčních i uzavřených projektů. Přidává však klauzuli o neužívání jména (non-endorsement). Ta výslovně zakazuje komukoli předchozího písemného souhlasu použít autorovo jméno, jméno organizace nebo jména přispěvatelů k propagaci či marketingu produktů postavených na licencovaném kódu.
Můžete: Použít kód pro komerční účely, upravovat ho, šířit a začlenit do vlastních projektů.
Musíte: V distribuovaném kódu nebo dokumentaci zachovat původní copyright, text licence a zřeknutí se odpovědnosti.
Nesmíte: Použít jméno autora nebo přispěvatelů k propagaci produktů odvozených z tohoto softwaru bez jejich svolení.
Software je na rozdíl od tradičních vědeckých publikací dynamický, neustále se vyvíjí a aktualizuje. Pro zajištění reprodukovatelnosti výzkumu a správného citování v rámci standardů Open Science je proto nutné k softwaru a jeho verzování přistupovat specificky.
Historicky bylo zvykem citovat pouze vědecké články popisující daný software, nikoliv samotný nástroj či zdrojový kód. Tento přístup však neodpovídá potřebám moderního výzkumu a omezuje reprodukovatelnost. Proto mezinárodní komunita FORCE11 (spojující výzkumníky, vydavatele a poskytovatele datové infrastruktury) vydala v roce 2016 dokument Software Citation Principles.
Principy citování softwaru podle Force11:
Když se zdrojový kód publikuje v repozitáři Zenodo, systém mu nepřidělí pouze jeden perzistentní identifikátor, ale rovnou dva. Tento dvoustupňový model řeší dynamickou povahu softwaru, který se na rozdíl od textu neustále mění. Zajišťuje tak, že lze odkazovat jak na projekt jako vyvíjející se celek, tak na jeho konkrétní podobu.
Concept DOI: Zastřešující identifikátor pro celý softwarový projekt napříč všemi jeho existujícími i budoucími verzemi. Slouží pro obecné odkazování. Využívá se v situacích, kdy chcete pouze zmínit, že daný nástroj existuje a nevážete na něj žádné konkrétní výstupy.
Version DOI: Unikátní identifikátor přidělený jedné fixní a archivované verzi kódu (např. Release v1.0.2). Používá se vždy, když software reálně využíváte a citujete v metodologii studie. Pokud nástroj posloužil k výpočtům, generování dat nebo tvorbě grafů, musí být použito Version DOI.
Na rozdíl od klasického článku nebo knihy nemá zdrojový kód svou titulní stranu, ze které by šlo jednoduše vyčíst, kdo jsou autoři, jaký je přesný název softwaru a jaké přidělené DOI mu náleží. Aby nevznikal chaos a software byl správně a jednotně citován, vytvořila komunita formát CITATION.cff (Citation File Format). Jedná se o jednoduchý textový soubor, který se umisťuje přímo do kořenového adresáře softwarového repozitáře.
CITATION.cff se dá považovat za nezbytnou součást dobré praxe. Soubor je snadno srozumitelný pro vývojáře, ale zároveň ho umí automaticky vytěžit a zpracovat repozitáře, citační manažery a akademické databáze.
Pro tvorbu souboru je možné použít webové nástroje jako například cffinit.
| telefon: | 549 49 3269, 778 959 233 |
|---|---|
| e‑mail: |
|