Občanská věda

(Citizen Science, CitSci, CS apod.) spojuje různými formami veřejnost a vědecký výzkum v jeden funkční celek. Umožňuje spolupodílet se na různých fázích vědeckého procesu – od návrhu otázek přes sběr a analýzu dat až po šíření výsledků. Tento přístup obohacuje vědeckou práci a rozšiřuje její dopad, stejně jako umožňuje veřejnosti poznávat postupy a metody vědecké práce a rozšiřovat vlastní znalost, vědomosti a někdy i dovednosti v procesu vnitřně motivovaného, zároveň ale často odborně a vědecky strukturovaného jednání.

Více se můžete dozvědět především na webu časopisu Citizen Science: Theory and Practice, což je "online recenzované periodikum s otevřeným přístupem zaměřená na globální oblast občanské vědy a dalších participativních věd. Poskytuje prostor pro sdílení a rozvoj souvisejících teorií a postupů a slouží těm, kteří se zajímají o občanskou vědu a přispívají k ní napříč všemi obory, včetně vědců, pedagogů, komunitních organizátorů, hodnotitelů, informačních technologů a správců zdrojů". https://theoryandpractice.citizenscienceassociation.org/      

Deset principů občanské vědy

ECSA – European Citizen Science Association (Evropská asociace občanské vědy) je asociace zastřešující různé organizace orientující se na občanskou vědu. V roce 2015 ESCA vydala „Deset principů občanské vědy“, které vymezují základní pravidla a etické principy, které by měly „správné“ projekty občanské vědy splňovat. Tyto principy přispívají k základnímu pochopení jejich cílů a obsahu a jako nepovinný prvek otevřené vědy jsou sučástí hodnocení třeba v OP JAK.

  1. Díky projektům občanské vědy se občané mohou aktivně zapojovat do vědeckého života a přispívat tak k rozvoji poznání a rozšiřování vědomostí. Občané se mohou stát přispěvateli, spolupracovníky i vedoucími projektů a jejich role by měla být významná.
  2. Projekty občanské vědy mají skutečný vědecký výstup. Mohou řešit nejrůznější výzkumné otázky či vytvářet podklady pro ochranářské zásahy, managementová rozhodnutí nebo pro politiku životního prostředí.
  3. Spolupráce je přínosná jak pro profesionální, tak pro občanské vědce. Mezi přínosy mohou patřit publikace výstupů výzkumu, možnost i dalšího vzdělávání, osobní potěšení či přínosy v mezilidských vztazích. Občanští vědci získávají zadostiučinění, že přispěli k vědeckému bádání, které je často zaměřeno na místní, národní i mezinárodní problémy, a mohou tak nepřímo ovlivňovat i způsoby jejich řešení.
  4. Občanští vědci se mohou účastnit více fází vědeckého procesu. To může zahrnovat formulaci výzkumné otázky, návrh metod, shromažďování a vyhodnocování dat i prezentování výsledků.
  5. Občanští vědci dostávají zpětnou vazbu; například, jak byla jejich data využita a jaké jsou vědecké, politické a společenské výstupy.
  6. Občanská věda je výzkumným přístupem jako kterýkoli jiný, včetně omezení a zkreslení, která je potřeba brát v úvahu a příslušně ošetřit. Na rozdíl od tradičních výzkumných přístupů vytváří občanská věda příležitosti pro větší zapojení veřejnosti a pro demokratizaci vědy.
  7. Výzkumná data a metadata občanské vědy jsou veřejně přístupná a (pokud je to možné) výsledky jsou publikovány s otevřeným přístupem. Data jsou sdílena v průběhu projektu nebo po jeho ukončení, pokud tomu nebrání důvody bezpečnostní povahy nebo ochrany soukromí.
  8. Zapojení občanských vědců je uvedeno v poděkování jak u výsledků, tak v publikacích.
  9. Programy občanské vědy mohou být hodnoceny na základě jejich vědeckých výstupů, kvality dat, zkušenosti účastníků a širšího dopadu na společnost a politiku.
  10. Vedoucí projektů občanské vědy dbají na právní a etické aspekty týkající se autorského práva, ochrany práv duševního vlastnictví, smluv o sdílení dat, důvěrnosti dat, uvádění autorství a dopadů aktivit na životní prostředí.

Význam komunikace v občanské vědě

Projekty občanské vědy ve velké míře využívají online komunikační nástroje, nezapomínají ale také na tradiční masmédia a nástroje přímé komunikace, ačkoliv vzhledem ke specifickému zaměření některých projektů se v mnoha případech organizátoři projektu nemusí s účastníky osobně vůbec setkat. Jako přehledné shrnutí vhodných komunikačních postupů pro občanskou vědu může sloužit "Doporučení pro efektivní komunikaci projektů občanské vědy", které sepsal Mordechai (Muki) Haklay (University of College London):

  1. Webové stránky či mobilní aplikace je snadné vybudovat, kromě toho je zde velká šance, že osloví širokou veřejnost.
  2. Nové technologie, jako například sociální sítě a webové platformy, mohou projektovým manažerům pomoci zasáhnout širší publikum, podpořit pocit přátelství a komunity mezi účastníky, stimulovat diskusi mezi vědci a dobrovolníky v oblasti formulace výzkumných otázek, zlepšit proud dat a informací a posílit zpětnou vazbu.
  3. Tradiční masmédia, jako noviny, televize, rozhlas a prezentace mají také vysoký dosah a potenciál pro rekrutování dobrovolníků a motivování účastníků, včetně sdílení zkušeností.
  4. Dobrá komunikační strategie je klíčovým nástrojem pro úspěšnou realizaci projektu občanské vědy a měla by být zpracována na začátku projektu jako základ.
  5. Poskytování podporující a posilující zpětné vazby v průběhu celého projektu může odhalit nové příležitosti ke sdílení informačních materiálů, zlepšení průběhu výzkumu a kvality získaných dat, a zvýšit vzdělávací a popularizační potenciál projektu.
  6. Osobní setkání poskytují neocenitelnou příležitost ke sdílení společných úspěchů a vyjádření projevu vděčnosti manažerů směrem k účastníkům projektu, podporují sociálního ducha a zábavu v rámci řešení projektu.

 

Chci vědět víc

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info